...bydlení a kočičky v obraze...
[CNW:Counter]

Djerba aneb jak jsem se zamilovala

Na tomto ostrově jsem strávila nádherných 11 dní. Každému vřele doporučuji ochutnat zvláštní kouzlo Afriky. Na jedné hromadě tu najdete bídu i bohatství, krásu i ošklivost, rozkvetlou zeleň a poušť.... zkrátka místo úžasných kontrastů. Jako důkaz přikládám pár fotografií.

Na historii webu jsem kupodivu našla už smazaný text, který sem tedy vložím. Internetová paměť je zaplaťbůh delší, než ta moje.  


Ráda bych vám vyprávěla své dojmy, ale zprostředkovat atmosfétu tohoto místa vážně nelze, vždycky z toho bude jen trapný pokus. Takže pokus:  

Odlet byl katastrofa. Zpoždění letu o téměř 14 hodin zřejmě není vinou letecké společnosti, ale vyčuraností a neschopností cestovní kanceláře. Možná je to právě extrémní schopností čehokoliv. Motory pilot nahodil za 5 vteřin půlnoc. Naštěstí bobyt několikanásobně vynahradil útrapy.

Přiletěli jsme ve tři ráno, takže první dojmy zkreslené únavou a nasraností. Po pár hodinách spánku na velmi útulném a prakticky zařízeném pokoji s funkční klimatizací už jen samá pozitiva. Hotel vypadá přesně jako na reklamních fotografiích, což překvapí. Nádhera!!!
Personál ochotný a milý, po pár dnech rádi přistoupíte na jejich oblíbenou hru "každý je přítel" a "no stress". Pokud ovládáte základy jejich úředního jazyka francouzštiny, vaše dovolená bude ještě příjemnější a zábavnější. S angličtinou zde moc neuspějete, ale po pár dnech zjistíte, že cirkusácké esperanto funguje. Češi jsou pro všechny Tunisany typičtí výrazy ahoj, česky hezky a ježišmarja. Tohle ovládají naprosto všichni, někteří si do svého slovníku ještě zařadili slovo zadarmo.

Moře... je nádherné, povětšinou velmi klidné, my jsme zažili dva dny silného větru a s tím spojeného vlnobití, což bylo vítané zpestření zejména pro pánské osazenstvo, ti vyráželi nadšeně do vln na mořských kánoích. Sportovní nářadí všeho druhu, slunečníky i lehátka jsou pro hosty zdarma, což je velmi příjemné zjištění. Volejbal, fotbal, pinčes, kánoe, nohec.... zkrátka na co si vzpomenete. Pořád se vám někdo věnuje, pokud o to stojíte, atmosféra je tam vskutku rodinná.... já nevěděla, co si mám pod tímto reklamním textem představit. Pro úplnost dodávám, že hotel se jmenuje TELEMAQUE je ***+.
V moři se občas vyskytuje něco jako tráva či řasy. Ty mohou být pro někoho nepříjemné, ale nejsou slizké, a i já, která tyhle věci moc nemusím, jsem je přestala vnímat. Každé ráno se pláž pečlivě uklízí, stejně jako pokoje. Je zvykem nechat v pokoji bakšiš, pro nás pár korun, a tak se můžete dočkat i velmi příjemného překvapení.

Ještě k moři. Ráno jsem nadávala, kterej blbec zas dopustil studenou. Ale odpoledne kafíčko, eňo něňo!!! Všude spousta malých mušlí, ty velké bohužel skončí rozdrcené pod koly plážové uklízecí techniky.
Úžasné je, že vám ani při 40 °C není nikdy horko a do moře nejdete zchladit své upocené tělo, ale jen si prostě zaplavat. Je to zřejmě neustálým vánkem, který nedovolí přehřátí. Já se bála, že můj muž bude horkem trpět, opak byl pravdou.

V Tunisku se platí dináry ( asi 17,-Kč), jednotlivé hodnoty mají až pět různých podob, prase aby se v tom vyznalo. Pokud si myslíte, že je tu voda drahá, hluboce se mýlíte. V hotelu sice 1,5 l stojí 2 dináry, ale v supermarketu vyjde ta samá sotva na 0,4. Tam vás vyjde vlastně všechno levněji, než u nás, paradoxně i kornouty od Algidy.
Po ostrově je nejlépe se pohybovat za užití taxíku. Je jich tu tisíce, jsou žluté a v různém stupni rozkladu. Taxu mají pevnou bez nástupního poplatku, naloží 4 osoby a účtují si asi půl dináru na kilometr a ještě vám přidají úsměv.

Co se týče jídla, nemá to chybu, Jen snídaně jsou poněkud jednotvárné, my si každý den dávali jedinou slanou variatu - vejce na všechny způsoby. "Pan Omeleta" byl velmi přátelský a splnil nám každé přání. Já ho na oplátku naučila dělat míchaná vajíčka.
Večeře pak byly orgie. Vybrat si musel každý. A ty zákusky!!!!
My jsme navíc měli to štěstí, že jsme zažili oslavu dobytí Bastily. Od rána kuchaři něco chystali, všechny stoly z hotelu a okolí se přestěhovaly k bazénu. To co večer následovalo, to nemělo obdoby. Přijeli hosté i z okolních hotelů, já to odhadovala tak na 700-800 lidí. Pochod 30 kuchařů s pochodněmi a následná žranice s kulturním programem včetně břišních tanců a ohňostroje...
V tomto hotelu bohatě vystačíte s PP, pokud je v poledne nějaký hlad (my ho tedy neměli), nejdražší pizza stojí 5,5 dináru a je moc dobrá. Plněné bagety pořídíte za 3,5.

Kočky! Kapitola sama o sobě. Jsou všude a jsou nádherné. Pro mě, milovnici orientálek, to byl zážitek. Taky asi jako jediní túristi jsme místo zásob opalovacích prostředků vezli pytel kočičích granulí. Pod našim balkónem se usadila mamina se sedmi koťaty. Jedno nám tak učarovalo, že bychom ho nejradši vzali s sebou. Všechny vypadaly poměrně v dobré kondici, zřejmě hlady netrpí. Personál si jich nevšímal, jen z jídelny je vyháněli. Jedna z koček měla kresbu očí naprosto přesnou kopii egyptského líčení. Je jasné, kde se Egypťanky inspirovaly.


Zde moje historické záznamy končí, ale jestli se dokopu, tak někdy napíšu o svojí dovolené v Egyptě na pobřeží Rudého moře s výletem do Luxoru. 

hrnciruv_sen.jpg
kone2.jpg
krasa_odpadkove_nadoby.jpg
plaz1.jpg
popinavky.jpg
popinavky2.jpg
poustni_ruze.jpg
stavba_vchod.jpg
kocky.jpg
kocky_favorit.jpg
kocky_mamina.jpg
velbloudi.jpg
plaz.jpg
vychod_slunce.jpg
hotel.jpg
bazen_noc.jpg
keramika_kam_se_podivas.jpg
jidelna.jpg
krokodyli_farma.jpg
ustlano.jpg
barka.jpg
kone1.jpg
kulata_a_zlata.jpg
stopy.jpg
18.07.2013 13:26:59
majkaj
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one